639_20260621_195950.jpg

Jaký byl ročník 2025/26? Hořký konec, ale sezona plná hrdosti.

Historická premiéra ve FIBA Europe Cupu, turbulentní rok, spousta skvělých momentů i hořký konec v boji o bronz. Tak vedení klubu s odstupem času hodnotí ročník 2025/26.

Už jsou to dva týdny od našeho posledního zápasu v sezoně 2025/26. Letošní ročník pro nás skončil hořce, od medaile nás dělily doslova vteřiny. Když se však ohlédneme za uplynulými deseti měsíci tvrdé práce, najdeme spoustu pozitivních momentů. I díky nim rozhodně nemůžeme tuto sezonu hodnotit negativně.

Poprvé v historii klubu jsme si zahráli evropskou soutěž pod hlavičkou FIBA – FIBA Europe Cup. V září nás čekal první soutěžní zápas sezony proti estonskému Pärnu, které nám přisoudil los. Domácí vítězství 83:75 sice ještě nic neřešilo, ale venku jsme dobrý výkon potvrdili a hned první říjnový den jsme slavili historický postup do skupinové fáze této prestižní soutěže. První velký cíl sezony byl naplněn.

Ve skupinové fázi nás čekala mimořádně zajímavá, ale zároveň velmi náročná výzva. V atraktivních duelech jsme se utkali se španělským gigantem z Bilbaa, řeckým Peristeri a gruzínským mistrem z Kutaisi. Právě v Gruzii jsme si připsali první vítězství – další cíl naplněn! 21. října jsme na Vodovce přivítali slavné Bilbao. Byla to obrovská basketbalová událost, a ačkoliv výsledek nedopadl podle našich představ, pro naše mladé hráče to byla neocenitelná zkušenost. Ten nejlepší zápas v evropské soutěži jsme si ale schovali do Baskicka. V bouřlivé kulise 3000 fanoušků jsme s Bilbaem dokázali hrát naprosto vyrovnanou partii. Domácí si sice vítězství pohlídali, ale našich vstřelených 100 bodů (a prohra nakonec o 15 bodů) jasně ukázalo, že jsme na dobré cestě. S FIBA Europe Cupem jsme se rozloučili s bilancí 1–5. Kvalitu naší skupiny podtrhuje fakt, že Bilbao nakonec celou soutěž ovládlo a obhájilo titul, když ve finále přetlačilo řecký PAOK. Našeho dalšího soupeře, Peristeri, zastavil ve čtvrtfinále právě až poražený finalista z Řecka.

Zápasy v Maxa NBL se střídaly s těmi evropskými a my jsme tento rychlý herní rytmus dokázali skvěle přenést i na domácí palubovky. Jasným důkazem byla úctyhodná vítězná šňůra 10–0, kterou jsme se pyšnili na konci listopadu. Takový vstup do soutěže náš klub nepamatuje! Základní část jsme nakonec uzavřeli na třetím místě tabulky s bilancí 16–6 a bezpečně si zajistili postup do nadstavbové skupiny A1 – další cíl naplněn.

Během sezóny jsme byli nuceni hned několikrát obměnit část kádru. První velká turbulence přišla v prosinci, kdy tým opustili dva američtí tahouni, Ross Williams a Jacob Groves. Uprostřed rozjetého ročníku jsme tak museli vybudovat novou osu týmu v čele s bývalým českým reprezentantem Davidem Jelínkem. Ten si brněnské fanoušky svými výkony získal hned v prvních zápasech.

Druhá výrazná obměna kádru přišla v průběhu nadstavbové skupiny A1. Nejprve jsme testovali Keyshauna Langleyho, ten však odehrál pouze jediný zápas a kvůli zranění musel odcestovat zpět do zámoří. V únoru jsme proto do sestavy sáhli naposledy a podepsali rovnou dva nové hráče. Ryker Cisarik a Tevin Olison se hned od samého začátku zařadili mezi klíčové opory týmu.

V lednu nás čekala také dvě utkání v rámci Českého poháru. Po osmifinálovém vyřazení Svitav nám los určil soupeře nejtěžšího z nejtěžších: Nymburk. Hrálo se systémem doma–venku a my jsme se této výzvy nezalekli. Na domácí palubovce jsme si připsali cenný skalp favorita, který dirigoval nezastavitelný David Jelínek. Nastřílel 35 bodů a dovedl nás k výhře o 10 bodů. Odvetu, hranou o deset dní později, už Nymburk zvládl, postoupil do semifinále a celou soutěž posléze podle očekávání ovládl. My jsme ale zanechali výborný dojem.

Následně jsme pokračovali v nadstavbové skupině A1, kterou jsme – stejně jako základní část – zakončili na výborném třetím místě s celkovou bilancí 23–13. Tuto fázi jsme završili s náskokem dvou výher před čtvrtým Ústím nad Labem a propastným rozdílem pěti výher před trojicí Děčín, Opava a Písek. Náš další velký cíl – začínat play-off doma – byl naplněn.

Ve čtvrtfinále play-off jsme narazili na našeho už téměř osudového soupeře – Děčín. Sérii jsme rozehráli skvěle, nicméně Válečníci postupně otočili stav na 3:1 na zápasy a my jsme se ocitli na pokraji vyřazení. Klíčové páté utkání doma jsme ale zvládli a na sever Čech jsme cestovali s cílem odvrátit mečbol. Ve druhé čtvrtině tohoto infarktového duelu jsme prohrávali už o jednadvacet bodů, ale fantastickým výkonem ve druhém poločase jsme zápas otočili a vrátili sérii za stavu 3:3 zpět do Brna. Stejně jako loni tak o postupujícím rozhodoval Game 7. Tento „zápas roku“ jsme před skvělou kulisou více než 2000 fanoušků zvládli a po skvělém výkonu postoupili do semifinále – další cíl naplněn.

Mezi čtyřmi nejlepšími celky soutěže nás čekaly Pardubice. Tým s velkými ambicemi jsme v úvodu dokonale zaskočili a ze dvou venkovních zápasů jsme si odvezli překvapivé vedení 2:0 na zápasy. Následující čtyři duely ale Pardubice zvládly a postoupily do finále. Tam potvrdily, že letos poskládaly vynikající mužstvo. Suverénnímu Nymburku dokázaly vzdorovat ve všech utkáních, sérii dovedly až do rozhodujícího sedmého zápasu a teprve v něm na favorita nestačily.

Na nás tak čekal boj s Opavou o bronzové medaile. Úvodní utkání doma jsme vyhráli o dva body díky koši Davida Jelínka v poslední vteřině. V Opavě se nám ale zápas nevydařil a Slezané vyrovnali na 1:1. Rozhodnout se tak muselo opět na Vodovce. Rozhodující duel jsme měli skvěle rozehraný a téměř po celou dobu jsme vedli. Ještě dvacet sekund před koncem svítil na tabuli náš náskok o čtyři body. Opava ale dokázala pět vteřin před sirénou neskutečnou trojkou srovnat a v následném prodloužení nakonec urvala výhru o jeden jediný bod. Zbylo na nás tedy nepopulární čtvrté místo.

Během posledních šesti sezon jsme hned čtyřikrát bojovali o medaile. Dvakrát z toho bylo čtvrté místo, jednou bronz a jednou jsme dokráčeli až do finále s konečnou stříbrnou tečkou. Klub se neustále posouvá vpřed. Hraje čím dál náročnější zápasy a dokáže plnohodnotně konkurovat i těm nejsilnějším. V rámci NBL se z basketbalového Brna stala značka, která symbolizuje úspěch a tvrdou práci. A ačkoliv letošní sezona 2025/26 skončila hořce, pevně věříme, že jsme našim příznivcům přinesli spoustu radosti a důvodů k tomu, aby byli pyšní, že fandí právě Brnu.

Děkujeme všem fanouškům i partnerům, kteří při nás celou dobu stáli. Vidíme se v následující sezoně 2026/27!