Po krátké pauze odstartoval Basket Brno letní přípravu na ročník 2026/2027. O skládání letošní sestavy, zapracování zahraničních i domácích posil, ale také o změnách v realizačním týmu po odchodu Martina Vaňka jsme si popovídali s novým hlavním trenérem.

Vasile, začínáme letní přípravu. Pojďme tento rozhovor odstartovat obdobím mezi sezonami. Od konce té uplynulé po začátek aktuální uplynuly méně než dva měsíce. Jak s tímto odstupem vnímáš konec loňského ročníku? 

Je fakt, že už jsem nad tím nějaký čas nepřemýšlel, ale když se k tomu vrátím, mám v sobě naprosto stejné pocity jako bezprostředně po konci. Stále si myslím, že sezona to byla dobrá. I když jsme nakonec medaili neuhráli, odehráli jsme super zápasy. Byli jsme nahoře, byli jsme dole, mělo to všechno, ale cinknout to určitě mělo. Všichni, co jsme do toho ze strany klubu zainteresovaní, se z toho do budoucna musíme poučit. Když se naskytne taková příležitost jako v semifinále nebo v zápase o třetí místo, zkrátka si to musíme vzít. Jak říkám, mrzí to všechny, ale pocity se od konce sezony nezměnily.

Hned po skončení sezony jsi naskočil do realizačního týmu reprezentace. Jak hodnotíš její výkony, primárně tedy zápas ve Švédsku a doma s Estonskem? 

Sám úplně nevím, co se ve Švédsku stalo. Zaspali jsme začátek a nebyli jsme schopni zareagovat na změnu taktiky soupeře. Švédové vytáhli věci, které jsme u nich viděli poprvé, a asi to pramenilo i z toho. Zaskočili nás. Pak už jsme se sice rozjeli, ale bodový rozdíl byl bohužel velký. Naopak domácí zápas s Estonskem měl všechno, co by měl mít. Byla to perfektní kulisa v Brně, předvedli jsme dobré výkony jednotlivců a i týmově jsme to zvládli skvěle. Dvakrát jsme porazili Estonce, a přesto jsme nepostoupili do další fáze, což hodně mrzí.

Co čeká reprezentaci dál? 

Spadli jsme do předkvalifikace na mistrovství Evropy 2029. Hrajeme teď tříčlennou skupinu, ze které postupuje pouze první tým. Belgie má zvučné jméno, kvalitní hráče a celkově je to nebezpečný protivník. Hrát se bude na konci léta, takže uvidíme, kdo všechno nakonec přijede a v jaké formě. Bude tam hrát roli spousta faktorů.

Mezitím jsi musel skládat tým pro sezonu 2026/2027. Jak se kádr tvořil a jaký byl původní záměr vedení? 

Po skončení sezony přišla od majitelů jasná představa o tom, jak by to mělo fungovat. Původně jsme chtěli, aby tým vedl Martin Vaněk. Smlouvu jsme mu nabídli, ale on se po delším zvažování rozhodl pro jiné výzvy. I touto cestou chci Martymu ještě jednou poděkovat a popřát mu hodně zdaru do další kariéry. Naše koncepce je ale daná – chceme, aby tým vedli hráči, kteří už v Brně nebo obecně v lize fungují delší dobu a jsou považováni za talenty. Měli jsme záměr, že pokud by se povedlo udržet Adama Kejvala, postavili bychom čistě český tým. Na Adamovi ale bylo vidět, že chce zkusit zahraničí. Povedlo se mu podepsat v Menorce, což je pro něj určitě velký krok dopředu. Bohužel tu nezůstal, a proto jsme se museli poohlédnout po hráčích na pozice 4 a 5. V českých končinách to v tomto ohledu není úplně jednoduché, rozhodli jsme se proto podepsat dva zahraniční hráče.

Když jsme tedy hledali posily na pozice 4 a 5, probíhala jednání i s cizinci z loňské sezony, primárně s Kevinem Kalu a Rykerem Cisarikem? 

Vzhledem k našemu jasně danému záměru přicházel z hráčů, kteří tady působili, v úvahu spíše Kevin Kalu. Po důkladném zvážení jsem se ale rozhodl pro jiný typ pivotů. Na pozici 5 máme teď dva hráče, kteří jsou nebezpeční i zvenku a nebojí se vystřelit z dálky. Všechno má samozřejmě své pro a proti. Kevin týmu nabízel určité věci a Jermaine (Ballisager Webb) s Coreym (Thomasem) nabízejí zase něco jiného. Doufám, že si to dobře sedne a kluci se sehrají. Naštěstí zůstalo družstvo z větší části pospolu, přišlo a odešlo jen pár jmen. Jedním z těch příchozích je navíc Matěj Dáňa, který už tady působil a prostředí výborně zná. Právě pospolitost bude jednou z hlavních věcí, na kterých chceme stavět.

Zmiňuješ staronovou tvář, Matěje Dáňu. Jak se vlastně zrodil jeho návrat do Brna? 

Matěj odehrál velmi dobrou sezonu ve Slavii, přestože tým celkově pomýšlel asi na vyšší umístění. Individuálně se mu ročník povedl a myslím si, že se to teď z obou stran hezky sešlo. Chtěli jsme přivést hráče, který je velmi nepříjemný pro soupeře hlavně na obranné polovině a zároveň umí přispět i v útoku agresivitou a přesnou střelou. Tím se nám rozšířila rotace a my se budeme moci spolehnout na jeho tvrdou a nepříjemnou obranu.

Poslední posilou je mladý a talentovaný Vojtěch Synáček. Co od něj očekáváme a s jakým cílem jsme ho podepsali?

Od Vojty očekáváme přesně to, co už ukázal v nejvyšší soutěži nebo letos na evropském šampionátu U20. Nebojí se hrát, je agresivní, zdravě si věří a je schopný nastupovat na pozicích 1 i 2. Společně s Viktorem Ivánkem patří k nejlepším hráčům ročníku 2006. Chceme dál aktivně zapojovat nové talenty do našeho systému a pevně věřím, že oba dva letos do sestavy výrazně promluví.

Když už jsme u Vojty, pojďme k reprezentaci U20. Kromě něj jsme v týmu měli i Viktora Ivánka. Sledoval jsi je na ME? Co říkáš na výkony týmu i na jejich individuální představení? 

S hlavním trenérem reprezentace U20 Lukášem Pivodou jsme se bavili o tom, jak to na turnaji vypadalo. V našich basketbalových vodách se občas stane, že je tým chvíli v elitní divizi A a pak zase v divizi B. Není asi úplně reálné chtít po českých reprezentacích, aby hrály stabilně několik let v kuse jen proti těm absolutně nejlepším. Bohužel se sestoupilo. Co se ale týče výkonů našich dvou hráčů, moc se mi líbilo, že byli aktivní ve všech zápasech. Snažili se něco vytvořit, hledali si střelecké pozice a odevzdali pro tým naprosté maximum. Jak říkám, jsou to jedni z nejlepších hráčů svého ročníku, příležitost si určitě zaslouží a doufám, že ji pevně chytnou za pačesy.

Pojďme zpátky k A-týmu a skládání sestavy. Jak to nakonec bylo s Patrikem Audou, který před sezonou podepsal kontrakt s pražským USK? 

Patrik Auda od nás dostal nabídku, která byla, myslím si, na naše poměry velice slušná. Z různých důvodů se ale nakonec rozhodl akceptovat nabídku z Prahy. Pro spoustu Brňáků to mohlo být překvapení, ale my mu to rozhodně nemáme za zlé. Patrik tu má dál otevřené dveře, jakmile zjistí, že se chce do Brna vrátit. Jsme velmi nakloněni tomu, aby se zkušení hráči jako on nebo David Jelínek vraceli do Česka. Brna, a odehráli u nás sezonu, případně tu jednou ukončili kariéru.

A jaká je aktuálně situace právě kolem Davida Jelínka? 

David po sezoně vyjádřil touhu zkusit další angažmá ve Španělsku, což se mu zatím, pokud vím, nepodařilo. Stejně jako Patrik má od nás nabídku, která odpovídá našim možnostem. U něj je to malinko otevřenější i v rámci této sezony, ale žádný konkrétní příslib zatím nemáme. Dá se říct, že o sobě víme a ta možnost tady je. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. My bychom se tomu určitě nebránili, znamenalo by to sice asi určité přeskládání našeho zamýšleného systému, ale kdo by nechtěl mít Davida v týmu, byl by blázen. V kontaktu tedy jsme, ale k podpisu smlouvy jsme zatím neusedli.

Tolik k hráčskému kádru. Realizační tým zůstal také poměrně pospolu, výraznější změnou je ale příchod nového asistenta Tomáše Nesrovnala. Co na jeho zapojení říkáš a jak se domluva zrodila? 

S "Věšákem" jsme byli v podstatě v neustálém kontaktu. Oba jsme působili v Praze i u reprezentace. Sledoval jsem, co Tomáš plánuje ve své další kariéře, a když zmínil možnost, že by uvažoval strávit rok v Brně, hned jsem po tom skočil. Tomáš už totiž není jen videokouč, je to plnohodnotný asistent trenéra, který vidí basketbal skvělýma očima. Zaujalo mě to navíc v době, kdy ještě ani nebyla řeč o tom, že se stanu hlavním trenérem já. Pro trenérský tým je to obrovská posila.

Tým zůstal, až na pár změn, víceméně pohromadě. Loni z toho bylo čtvrté místo. Kam směřujeme letos? Dají se už nyní definovat cíle pro nadcházející sezonu? 

Upřímně přiznávám, že nerad mluvím o konkrétních sezonních cílech. Všechno se vyvíjí. Můžeme se dlouho držet na výborné pozici, ale pak v lednu něco přijde, prohrajeme pár zápasů a propadneme se tabulkou – nebo naopak. Výsledkový cíl je jedna věc; určitě chceme spolehlivě postoupit do play-off a tam se uvidí. Musíme vidět věci reálně. Výkonnostní cíl je věc druhá – chceme, aby se kluci, u kterých cítíme potenciál, posouvali nejen v basketbalových dovednostech, ale posilovali i svou roli v rámci týmu.

A co případná účast v evropských pohárech v příštím roce? 

Hrát v Evropě je pro Brno hodně náročné na všech frontách. Představuje to velkou logistickou a finanční zátěž, spoustu cestování. Zároveň je to ale neocenitelná zkušenost pro hráče i trenéry. Určitě se nebráníme tomu, abychom se do Evropy vrátili, jakmile si to sportovně zasloužíme. Letošní sezona nám má v mnoha ohledech otevřít oči a může nám hodně napovědět ve věcech, které dnes řešíme na denní bázi. Pouštět se rovnou do nějakých dostihů, které bychom z dlouhodobého hlediska následně nezvládali, by ale nebylo úplně nejchytřejší.

Posledním tématem je letní příprava. Jak jsi tvořil plán a co teď hráče čeká? Oproti minulým rokům se zdá celkem nestandardní, že se tým sešel kompletní hned od prvního tréninku. 

Je to dané primárně tím, že letos máme pouze dva zahraniční hráče a samotná liga startuje o týden dřív. Svou roli hraje i to, že společně s Tomášem Nesrovnalem budeme v druhé polovině srpna u reprezentace, což do harmonogramu letní přípravy docela zasáhne. Nemám ale sebemenší obavu, že by se to nezvládlo. K ruce je tu Patrik Sarna a pracujeme s profesionálními hráči, kteří k tomu přistoupí bez problémů a stoprocentně. Co se týče samotné náplně, jedná se spíše jen o menší změny. Hned na prvním tréninku jsem klukům řekl to hlavní: basketbal je hra, která se musí hrát srdcem a s maximálním nasazením. Až potom se můžeme bavit o tom, jaké signály budeme běhat, jaké clony stavět a podobně.

A co přípravné zápasy a turnaje? Kde budeme hrát a jak se zápasový program letos rodil? 

Plánování bylo mírně ovlivněné červnovým rozhodováním Martyho Vaněka, protože zápasový program si typicky řeší primárně hlavní trenér. Nakonec jsem do toho zasáhl ve chvíli, kdy se nám ozvala Šoproň s návrhem vzájemné účasti na turnajích. Volal jsem slovinskému trenérovi Gašperu Potočnikovi, který loni vedl právě Šoproň a nyní působí ve Slovinsku, a dohodli jsme se na podobném modelu – my přijedeme na turnaj k nim a oni zase k nám do Brna. Poslední prověrkou pro nás pak bude zmiňovaný turnaj v Šoproni. Po našem domácím turnaji jsme zařadili ještě jeden zápas proti Handlové, kde bych chtěl dát prostor zejména těm, kteří toho na turnaji neodehrají tolik, případně mladým hráčům bojujícím o svou šanci. Úplně na začátek nás pak čeká venkovní duel s Pardubicemi, což bude vzhledem k loňskému semifinále docela „peprnější“. Ozvali se nám i ohledně účasti na našem turnaji. Nakonec sice nepřijedou, protože dostali pozvánku na jinou kvalitní akci, ale u domluveného jednoho přípravného zápasu jsme zůstali. Jsem moc rád, že se můžeme utkat s kvalitními soupeři a věřím, že 19. září to pak naplno bouchne.