Vstup do sezony Basketu Brno nevyšel podle představ. Po pěti kolech Maxa NBL čeká tým stále na první vítězství a navíc se musí vyrovnávat s absencemi několika hráčů. Hlavní trenér Jan Pavlík hodnotí dosavadní průběh sezony, hledá pozitiva a věří, že první výhra přijde už v neděli v Plzni.

Tak pojďme říct na rovinu, že vstup do sezony nám nevyšel podle představ. Přibliž nám na začátek, jaké jsou tvoje pocity po úvodních pěti porážkách a jak vnímáš náš start?

Samozřejmě mít bilanci 0–5 není úplně ideální stav. Pocity teď samozřejmě nejsou úplně dobré. My musíme neustále kluky držet na pozitivní vlně, protože oni jsou ti, kteří na hřišti musí být v co nejlepší formě, a to jak fyzicky, tak mentálně, abychom to konečně dokázali zlomit. Faktorů, které negativně ovlivňují současný stav, je hodně a my s nimi musíme co nejvíce bojovat, aby se nám podařilo situaci otočit. Ovlivňuje nás rozlosování a nevím, jak by to vypadalo, kdyby byl náš tým kompletní, protože stále minimálně dva hráči ze základní rotace chybí a ještě chvíli chybět budou. 

Příprava byla také trochu rozpačitá. Měli jsme špatný začátek, ale poslední turnaj vypadal herně skvěle. Čím to, že jsme to nedokázali přenést do ligy?

Něco je příprava a něco je ostrá soutěž. Jeden moment bych určitě zmínil, a to zranění Matěje Rychteckého v posledním tréninku před prvním ligovým zápasem. Vypadl nám asi na deset dní. I tak jsme ale začátek ligy měli herně velice slušný. Když si vezmu první zápas v Pardubicích, tak jsme na lavičce měli kluky s věkovým průměrem kolem 19 let. To nebylo úplně jednoduché na začátek. Pak se sice přidal Šimon Svoboda, který měl asi desetidenní pauzu kvůli zranění, ale bohužel je jedním z hráčů, kteří formu stále hledají. Zatím nepodává výkony, které od něj očekáváme a které od něj potřebujeme. Stále jsme tak museli nahrazovat tři hráče. Když se vrátím k té otázce, herně jsme ligu nezačali hůř, než jsme končili přípravu. Jeden základní kámen v podobě ztráty Matěje Rychteckého nás ale hodně ovlivnil. Je těžké se na to vymlouvat, ale los nám rozhodně také nepomáhá.

První zápas už jsi probral, pak přišla Ostrava. Z úvodního losu asi nejvíce přijatelný soupeř. Co se tam stalo?

Tam už se vrátil Šimon Svoboda, ale jak říkám, je jedním z těch, kteří formu stále hledají. Má být jedním z tahounů, kteří tým povedou za dobrými výsledky. Z lavičky jsme v tomhle zápase neměli příspěvek, který bychom potřebovali.

K tomu zápasu mám ještě jednu věc. Já vím, že to může znít jako výmluva, ale za stavu 57:57 dáváme trojku a přišel jednoznačný faul, který byl potvrzený i šéfem rozhodčích. Měli jsme tedy dostat trestné hody a mohli jsme jít do poslední čtvrtiny s výraznějším rozdílem. Bohužel se to nepísklo a nás to zasáhlo. Byl to jeden ze zlomových momentů. Poté už jsme nebyli schopni se před Ostravu znovu dostat. 

Je fakt, že se nám v zápasech stává, že dostaneme jednu velkou šňůru a potom nás stojí obrovské množství sil se vrátit zpátky. Corey Thomas nemohl odehrát více než 18 minut, protože měl problémy s křečemi, takže jsme ani v omezené rotaci nemohli střídat tak, jak jsme chtěli. Ostrava na druhou stranu poskládala letos slušný tým, což v začátku ligy potvrzuje.

Třetí zápas, opět dobrý výkon, ale na výhru proti Slavii to znovu nestačilo.

Se Slavií jsme odehráli v lize určitě nejlepší zápas. Na druhou stranu Slavia byla pořád ve vedení. My jsme se dotahovali, ale když jsme se na zápas dívali zpětně, byli jsme sice kousek, ale zároveň to bylo pořád strašně daleko. Byl to takový zápas, kdy si myslím, že Slavia našla nějakou zbraň, jak nás potrestat. Ale ten zápas byl z naší strany určitě dobrý a takovou hrou se chceme prezentovat.

Pak přišly dva výjezdy na sever Čech. Podobný průběh. V Děčíně jsme nezachytili úvod zápasu, v Ústí přišla horší pasáž ve druhé čtvrtině. Čím to podle tebe je? Mládím, nezkušeností, nebo za tím vidíš něco jiného?

V Děčíně jsme dělali chyby hlavně v návratu do obrany. Nechali jsme si dát hodně jednoduchých košů. V Děčíně, když je to minus 15 bodů, už je strašně těžké se vracet. Děčín je navíc v dobré formě a zasloužil si vyhrát.

V Ústí to bylo podobné. Prvních 15 minut bylo z naší strany takticky dobrých. Potom jsme si nechali dát jednoduchý koš, a po timeoutu jsme okamžitě udělali dvě ztráty a po dalším jsme udělali další chyby.

Je možné, že to souvisí s mládím. Kluci, na kterých to teď stojí, nikdy nebyli v takových rolích. Musí se s nimi sžívat. Tahle sezona je trochu přechodová, protože naši čeští kluci byli vždy schovaní za cizinci a není jednoduché s tím pracovat. Všichni jsou talentovaní a dostatečně chytří na to, aby si začali uvědomovat, že je něco jinak. Teď jsou to oni, kdo musí ty střely dávat a kdo musí tým táhnout.

Můžeme v těch zápasech přesto najít nějaká pozitiva? Na čem můžeme stavět do dalších utkání?

Jsme schopni hrát velice slušnou obranu. Ale pouze tehdy, když ji hrají všichni na palubovce. Ať už jde o obranu individuální, nebo týmovou. Je ale fakt, že když se někteří hráči nepotkají s formou nebo jsou možná špatně nastavení na to, aby podávali dobré výkony, tak se ty chyby objevují. Chtěli bychom hrát rychle, ale to vychází z úspěšné obrany. Pokud v ní ale děláme chyby, přechod do útoku se nám nedaří.

Musíme ještě zapracovat na mentální síle hráčů, kteří by si měli více věřit a měli by věřit tomu, že basketbal hrát umí a že ten tým mohou táhnout. Zatím se to neděje u těch, od kterých jsme to čekali. Je to ale proces, který může být dlouhý. Samozřejmě pokud by se dál nic neměnilo a kluci jako Šimon Svoboda, Milan Stráněl, Radek Farský nebo Viktor Ivánek nám nedávali víc, než potřebujeme, tak na to budeme muset reagovat. Jedna věc je těm klukům dát šanci, ale druhá věc je, aby s tím dokázali žít a chtěli s tím žít. Taková šance, jakou mají letos, nepřichází každý rok.

Jak jsou na tom naše zranění a chystá se na ně klub nějak reagovat?

Dalším tématem jsou zranění. Momentálně vypadl na dlouhou dobu Matěj Dáňa s únavovou zlomeninou a také Corey Thomas bude kvůli zranění kotníku několik týdnů chybět. My si situaci uvědomujeme a řešíme možnosti posílení. S ohledem na to, co jsme řekli před sezonou, to ale chceme dál držet. Chceme, aby čeští hráči hráli důležité role a neměli možnost se za někoho schovat. Zároveň si ale uvědomujeme, že už je čas začít vyhrávat.

Ideální šance na to přijde tuto neděli v Plzni. Zápas, který se „musí vyhrát“. Vnímáš to stejně?

Určitě. Já už jsem to říkal po zápase v Ústí. Když jsme se před sezonou podívali na program na začátku ligy, tak trochu viselo ve vzduchu, že bychom mohli mít problém získat nějaká vítězství hned zkraje ligy. Samozřejmě do Plzně jedeme s tím, že je potřeba vyhrát, abychom se od toho odrazili. Já věřím tomu, že pokud podáme maximální výkon, tak tam vyhrajeme.